O pyšné stonožce Majdě

Naše Božka je celá smutná. Chybí jí sluníčko a taky kamarádi. Tak jsme si pro ní připravili pohádku, ve které vystupuje také stonožka Božka. Děti ji hned také chtěly slyšet. 

„Byla jednou jedna stonožka a ta byla úplně celá bílá, jmenovala se Božka. Vydala se do světa hledat kamarády. Na louce u lesa potkala velice krásnou stonožku Majdu a ptala se jí, jestli by si s ní chtěla hrát. Ale Majda byla pyšná. Prohlédla si Božku a řekla, že je příliš obyčejná, a že ona, barevná stonožka, si bude raději hrát sama a odešla do lesa. Božce to bylo líto a byla z toho moc smutná. V noci ale přiletěli andělíčkové a stonožku Božku krásně vybarvili. Majda si hrála v lese a na louce a na poli, ale jak neměla ke hře kamaráda moc jí to nebavilo, a tak vymýšlela samé hlouposti i v blátě skákala, takže nakonec byla celá špinavá. Druhý den se Majda potkala s Božkou a nemohla jí ani poznat, jak byla krásná. Tolik by chtěla kamarádku na hraní, ale co když si s ní Božka nebude chtít hrát? Jenomže Boženka nebyla pyšná a s Majdou se hned skamarádila.“ Jen bylo potřeba Majdě pomoci, aby Božku také neušpinila. A tak děti vymyslely, že jí otřou kapesníčky. 

Děti porovnávaly obě stonožky z příběhu. Mluvili jsme o jejich chování i o tom, jak se to někdy podobá tomu, když jeden druhému nechce dát třeba ruku. Pak si děti povšimnuly, že Majda vlastně nemá nohy, a tak následovala aktivita na rozpoznávání a přiřazování barev.

Pro naši stonožku Božku, která zatím moc barevná není, jsme se začali učit třídní písničku Barevný rok, abychom ji mohli potěšit.